Moje dlouhá cesta – odbočka
Ačkoliv by si mnohý čtenář mohl myslet, že vyprávěním o Endoru, ŽvB i Andárii je moje cesta kompletně zmapována, není tomu tak.
Je tomu asi rok, možná víc, možná míň, co mě Vodáček dotáhl na Manawydan. Andárie byla ohraná a o Manawydanu už jsem něco málo slyšel a tak jsem se rozhodl to vyzkoušet. Je to mladý, řekl bych moderní RP shard. Nepopsaný list papíru, v mnoha ohledech revoluční s vlastním klientem, který nepodporuje razor a tedy ani tupé makrování. I když by si někdo, po přečtení přechozích zápisků z cest, mohl domnívat, že sám mám makra velice rád, není to tak. Vždy když jsem používal makra, bylo to proto, že je používali všichni. To může znít jako klasická výmluva typu “když oni tak i já”. Vysvětlím to. Systémy většiny shardů s použitím maker používají a tak jsou systémy nastavené tak, že bez maker si ošoupete prsty. Manawydan tohle mění, i když v době kdy jsem začínal já, tak byl razor ještě povolen i se starým klientem, protože nový klient ještě nebyl úplně hotový. Nyní tomu tak prý už není.
Když jsem se podíval na web MW, narazil jsem jako na webu Andarie na spoustu informací, což mě opět příjemně překvapilo a tak jsem se, i na doporučení Vodáčka, registroval. Když jsem poprvé vstoupil do světa překvapila mě pestrost, realičnost a propracovanost světa. Hezké, do detailu zpracované stavby plné dekorací, tvořící celkem dobře fungující město, posazené v hezkým světě. Bohužel jsem hrál jen chvíli. Vstoupil jsem i do cechu ale díky malému počtu hráčů ve světe i v cechu mě hra nijak moc nebavila. Chyběla mi motivace hrát dál, což je ale možná moje chyba, protože jsem asi zvyklý na rychlejší rozjezdy. Každopádně svět byl pěkný, hráči se chovali slušně, RT taky. Výhoda malého počtu hráčů je v tom, že se RT, pokud je dostatečně aktivní, může věnovat hráčům téměř individuálně, může za každým běhat a podrážet mu nohy a nebo naopak ho tahat z vody. Podobně jako to máme na ŽvB. To je opravdu obří výhoda nemasových záležitostí. Bohužel, i neodladěnost systému mě odradila od dalšího hraní. Některé příšery (ale i zvířata) jsou moc silné a zbraně zase moc slabé. Pro začátečníka nepřekonatelný problém, protože furt umírá, přichází o věci a ani skill mu neleze moc rychle. Natož aby našetřil na lepší výbavu. Každopádně i těch pár odehraných hodin jsem si poměrně dobře užil a doufám, že se na Manawydan ještě jednou a nebo i víckrát podívám, protože je to svět, který stojí za to blíže poznat. Jen dostat lepší příležitost.
Ebro
Chtěl jsem to kdysi zkusit. Ale po tom, co tam zažil vodáček se mi k nim nějak nechce. I když samozřejmě RT má vždy svoje mouchy na každym shardu (a Čápík jistě potvrdí, že my máme spoustu much přeci!). A taky mě odrazuje počet hráčů. RP je založený na interakci a tady moc příležitostí nedostaneš no..
Eskymak
My tu asi máme much jak v kravíně 😀 Je škoda, že takový zajímavý shard, s vlastním klientem dokonce a tedy s šikovnými lidmi je takto zazděný. Jinak není co dodat.